Jak morfogenetická pole ovlivňují naše životy - Blog-články anjelskej pomoci - Anjelská pomoc

rady, odkazy a pomoc aj pre teba
Prejsť na obsah

Jak morfogenetická pole ovlivňují naše životy

Anjelská pomoc
Publikoval v Poučné ·
Velmi zjednodušeně řečeno daleko více než si běžné uvědomujeme.
Na začátek pro jistotu zopakuji, co se skrývá pod pojmem morfogenetické pole.

           Rupert Sheldrake vytvořil hypotézu, že místo veškerých zákonů přírody, se vesmír neustále vyvíjí, a to co se vyvíjí, jsou návyky přírody. Zákony přírody jsou v tomto pojetí vyvíjející se návyky. V biologii to znamená, že každý druh má kolektivní paměť, do které přispívá každý jedinec druhu. Základem této paměti je dle jeho hypotézy morfická rezonance. Jestliže se jedinec jednoho druhu něco naučí na jednom místě, pak ostatní jedinci druhu se tomu kdekoliv učí rychleji díky morfické rezonanci. Pro upřesnění uvádím, že morfogeneze dle slovníku cizích slov je vývoj tvaru, změna tvarových vlastností.

           Cituji Wikipedii: Morfická rezonance je sporná teorie Ruperta Sheldrakea, která tvrdí, že příroda má paměť, a to o čem obvykle uvažujeme jako o přírodních zákonech, mohou být spíše zvyky. Podle ní je všechno v našem světě, ať už je to věc, rostlina nebo zvíře, obklopené a prostoupené morfickými poli, obsahujícími kompletní informaci o charakteru a aktivitě daného objektu a kromě charakteru a tvaru odráží též jejich chování a vztahy mezi organismy.

           Vědci očekávali, že vše vysvětlí geny, ale experimenty toto očekávání vyvrátily. Podle Sheldrakea je forma z velké části určená právě morfickou rezonancí.

           Známým a téměř již zlidovělým pojmem je efekt sté opice, o kterém jsem již několikrát psal, a který vyjadřuje vývoj určitého návyku a morfogenetického pole určitého druhu bytostí, v tomto případě opic. Sheldrake uvádí, že má raději pojem efekt tisící krysy, protože se jednalo o přesné laboratorní experimenty.

           Rupert Sheldrake tvrdí, že se morfogenetická pole mění i u tzv. neživých objektů, jako jsou chemické prvky. Chemické procesy rovněž procházejí dle něj vývojem a změnou návyků. Odpůrci Sheldrakea tvrdí, že provedenými experimenty byly tyto jeho teorie týkající se chemických procesů vyvráceny, ale lze předpokládat, že tyto experimenty prováděly osoby, které chtěly prokázat neplatnost jeho teorií a svým vědomím ovlivnily výsledky experimentů. I oficiální věda dnes uznává, že pozorovatel svým vědomím může ovlivňovat výsledky pozorování.

           Pochopení principu teorie morfické rezonance a morfogenetických polí, je výrazně jednoduší, pokud filosofickým základem je myšlenka, že vše je jedno ohromné vědomí.

Působí na nás mnoho druhů morfogenetických polí
           Na nás i ostatní bytosti působí různou intenzitou mnoho druhů morfogenetických polí. Pokud v této souvislosti používám pojem bytosti, tak mám na mysli bytosti všech forem, tj. i to, co běžně za bytosti není považováno, protože vycházím z předpokladu, že vše je jedno ohromné vědomí. Z toho plyne, že vše tedy i tzv. neživé předměty mají vědomí, či přesněji jsou vědomím, a tudíž je i lépe pochopitelné, že jsou ovlivňovány morfogenetickými poli. Pro názornost uvedu příklady různých druhů morfogenetických polí, které jsou pro nás relativně snadno pochopitelné. Morfogenetické pole Slunce, Země, lidstva na Zemi, jednotlivých národů, ras, rodů a rodin, osobní morfogenetické pole člověka, morfogenetická pole jednotlivých druhů zvířat, živočichů a stromů a rostlin, ale i nerostů, chemických prvků, vody apod.

           Už z tohoto výčtu je zřejmé, kolika různými morfogenetickými poli jsme všichni stále ovlivňováni, i když s různou intenzitou, a běžně si ani neuvědomujeme jejich působení na naše tělo i mysl. Pouze při plné koncentraci na tento fenomén jsme schopni vnímat, jak naše konkrétní činy či myšlenky mohou být ovlivněny různými morfogenetickými poli, a to ani nemusíme uvažovat o nepochybném působení našeho osobního morfogenetického pole.

           Pro začátek uvedu jeden příklad, který je dle mého názoru na jedné straně zajímavý a na straně druhé svým způsobem charakteristický. Zimní slunovrat je vnímán jako speciální údobí charakteristické svoji kvalitou času, která předznamenává návrat světla, návrat do radostnější fáze ročního období, v podstatě pozitivní změnu. Dle Wikipedie Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v  různých oblastech, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne, ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Je vysoce nepravděpodobné, že by samotná astronomická konstelace měla takový vliv na lidstvo. Na druhou stranu tisícileté a s vysokou pravděpodobností i mnoha desetitisícileté oslavy slunovratu se natolik zakotvily do morfogenetického pole lidstva, že to silně ovlivňuje všechny lidi, aniž si uvědomují důvod a původ tohoto ovlivňování. Otázka času trvání slunovratů souvisí s kosmickou událostí, v důsledku které došlo ke změně náklonu zemské osy do dnešní podoby.     

           Takových příkladů je mnoho, i když ne všechny mají tak dlouhou historii jako slunovrat. Jedním z příkladů jsou Velikonoce.
Ze zcela jiné oblasti je náš kladný vztah k ohni, který je u většiny lidí hluboce zakotven v morfogenetickém poli. Samozřejmě kromě lidí, kteří naopak mají negativní vztah k ohni, protože ve svém osobním morfogenetickém poli mají zakotven strach z ohně, protože někdy v minulosti uhořeli či byli upáleni, nebo někdo z jejich blízkých.
Náš vztah k ohni bývá nazýván atavismem, ale když se podíváme na definice atavismu z Wikipedie (Jako atavismus v širším slova smyslu se označuje často nečekaný návrat dávno zapomenutých způsobů chování, které v současné společnosti ztratily původní význam. S jistou nadsázkou lze pokládat za atavismus rybářskou nebo houbařskou vášeň, pozůstatek chování dávných lovců a sběračů), tak se dá atavismus označit rovněž jako návyk uložený v morfogenetickém poli lidstva.

           Dle mého názoru je zajímavá skutečnost, jak často konáme, rozhodujeme se, či myslíme pod vlivem určitého morfogenetického pole, aniž si to uvědomujeme a v mnoha případech, aniž jsme ochotni si toto vůbec připustit. Pudy či instinkty jsou rovněž formou působení morfogenetických polí a byly vytvořeny opakujícími se návyky. Nevznikly samy od sebe, ale opakujícím se jednáním a vytvořením návyků. Možná názorněji než u lidí můžeme toto pole návyků pozorovat například u zvířat, která jsou ovlivňována morfogenetickými poli svého druhu ještě výrazněji než my lidé, protože u nich neprobíhá výchova jako u lidí a nejsou tak inteligenčně vybavení.

           Někdy je velmi obtížné rozeznat, které naše návyky jsou působením morfogenetickým polem rasy, národa, rodu a které osobním morfogenetickým polem, Často se totiž inkarnujeme do příslušníka jiné rasy, národu či rodu, a tak máme v osobním morfogenetickém poli návyky jiného druhu, než jsou příslušníci našeho okolí. Zejména u malých dětí lze pozorovat, kde současné morfogenetické pole okolí ještě nestačilo vytvořit nové návyky v  jejich osobním morfogenetickém poli.  Z tohoto zorného úhlu bychom měli přihlížet při výchově dětí k těmto možným vlivům a chápat určité anomálie v chování našich dětí.
           V současné době je na Zemi inkarnováno více bytostí, které byly v předchozích inkarnacích příslušníky mimozemských civilizací a někdy byly i bytostmi dost odlišnými od lidí s někdy i zcela odlišnými návyky v osobním morfogenetickém poli. Například některé bytosti z tzv. duchovně vyšších civilizací nemají již ve svém morfogenetickém poli instinkt reakce útok nebo útěk a nemají to zde vůbec jednoduché.

           Obávám se, že současná věda a zřejmě i ta alternativní se nezabývá otázkou, které naše návyky a někdy bohužel i přímo zlozvyky jsou způsobeny ovlivňujícím druhovým morfogenetickým polem a které naším osobním morfogenetickým polem. Je otázkou, do jaké míry je pro nás snazší změnit naše nechtěné návyky pocházející z osobního morfogenetického pole anebo pocházející z ostatních morfogenetických polí. Samozřejmě mnohem těžší bývá situace, pokud vyvíjíme úsilí ke změně negativních návyků v tzv. druhových morfogenetických polích, naše snaha o změnu je bez šance na úspěch, pokud nespolupracují další bytosti.

Na závěr uvedu příklady, kdy konkrétní návyky obsažené v morfogenetických polích si většinou ani neuvědomujeme.

Příklady návyků obsažené v morfogenetickém poli
Magie a magické rituály magie je stará jako lidstvo samo. Pokud si definujeme magii jako mentální ovlivňování 3D reality, tak je zřejmé, že pokusy o toto ovlivňování celkem logicky provází lidstvo celými jeho dějinami. Když přijmeme za platnou hypotézu, že lidstvo na naši planetu přišlo z jiného hvězdného systému, tak je magie starší než lidstvo samo, pokud lidstvo budeme definovat jako lidské bytosti obývající planetu Zemi. V mnoha případech tak používáme magii, aniž si uvědomujeme, že se o magii jedná. Také je pravděpodobné, že mnoho lidí si přináší magické návyky v osobních morfogenetických polích.

Náboženské rituály jsou v nás přítomny také více, než si vůbec uvědomujeme. Jako příklad je možné uvést například klasické pokřižování, které používá před vstupem do závodu či zápasu i mnoho sportovců. Rovněž si myslím, že mnoho lidí si neuvědomuje, jak často používá různá úsloví z bible. Ono i takové „ježíšikriste“, „ježišmaria“, apod. jsou návyky obsažené v morfogenetickém poli, i když lidé je používají aniž si běžně uvědomují jejich náboženský podtext.

Zaužívané složení stravy, styl stravování, styl stolování jsou rovněž návyky obsažené v morfogenetickém poli, i když v poslední době dochází poměrně k rozsáhlým změnám.

LGBT a genderové šílenství (snaha vložit do našeho morfogenetického pole nesprávné návyky)

Umělecké sklony, muzikálnost (některé rasy mají, jak se říká muzikálnost „v krvi“)

Rodinné vztahy mezi partnery, mezi rodiči a dětmi

Vztahy nadřízenosti a podřízenosti, dlouhodobé návyky, kdy se poddaní nebo podřízení bez vážného důvodu (například existenčního) chovají podřízeně či nadřízeně jen z titulu něčí nebo své funkce.

Války a boj a agrese

Reakce na stres útok, útěk, znehybnění jsou rovněž návyky vytvořené jako v určitých situacích úspěšné reakce na stres.

Zajímavým příkladem působení morfogenetických polí jsou i pole nevíry v nějaké naše možnosti či schopnosti, například pole nevíry v levitaci, telepatii, teleportaci, telekinezi, nebo možnosti žít bez jídla.

Někteří jedinci už jsou ovlivněni i nevírou v možnost žít bez mobilu.

Stárnutí je návyk obsažený v morfogenetickém poli lidstva
           Jeden z nejsilnějších návyků obsažený v morfogenetickém poli lidstva je stárnutí. Jsou známy teorie o tom, že jeden z hlavních důvodů procesu stárnutí je vnímání času, zjednodušeně řečeno, stárneme, proto, že si připouštíme čas, počítáme narozeniny apod. Ale pokud máme možnost se podívat na přírodní národy, které snad ještě existují někde hluboko v pralese, tak tyto komunity nemají o čase ani ponětí, přesto můžeme vidět, že i tam dochází ke stárnutí, ač žijí relativně zdravě a živí se pouze stravou, kterou jim zdejší příroda poskytuje. Proces stárnutí je však i tam nevyhnutelný. Morfogenetické pole lidstva ovlivňuje všechny bytosti na planetě…

           Samozřejmě nevylučuji možnost, že existují jedinci, kteří se od tohoto morfogenetického pole lidstva dovedou osvobodit. Slyšel jsem a četl o různých levitujících bytostech, lidech co nestárnou (ovšem nejsem si jist, zda tito lidé spíš neovládají cestování v čase). Osobně jsem dosud nic podobného neviděl, snad to ještě přijde a budeme svědky nevšedních událostí všedních dnů…




Žiadne komentáre


Návrat na obsah